Držitel 40 ocenění Zlatý Český slavík. Perfekcionalista a profesionál. Skromný a slušný. Miláček národa.
To je Karel Gott.
Co se skrývá za jeho úspěchy?
Mistrův příběh začíná už u jeho zrodu a to doslova. Štěstí tomu chtělo, že od svých rodičů pravděpodobně získal přesně ty správné geny, které jsou zodpovědné za hudební vlohy a absolutní sluch (V. A. McKusick et al, 1988).
Vědci zkoumají geny pro hudební nadání
Výzkum (Yi Ting Tan et al, 2014) zabývající se genetickými vlohy pro vnímání a tvorbu hudby přináší zajímavé poznatky:
- Zpěv a vnímání hudby v lidském mozku jsou procesy pravděpodobně řízené geny na chromozomu 4
- Na základě studií rodokmenu izolovaných mongolských rodin se přesnost zpěvu dědí ze 40 % a souvisí s oblastí na dlouhém raménku chromozomu 4 (4q23)
- Geny pro absolutní sluch se nachází na chromozomu 8q (dlouhé raménko)
- Gen AVPR1A nacházející se na chromozomu 12q hraje významnou roli v tom, jak vnímáme zvuky a zda jsme schopni si hudbu zapamatovat
- Gen SLC6A4 na chromozomu 17q také souvisí s hudební pamětí a schopností zpívat ve sboru
- Studie (J. R. Lim, 2014) na jednovaječných dvojčatech ukazuje, že bez ohledu na to, jak moc rozvíjíme naše hudební předpoklady, nemáme-li hudbu v genech, moc s tím nenaděláme.
“Celý život jsem nešťastný, že jsem se nestal slavným malířem.„
– Karel Gott
Zkrátka i Karel Gott musel tvrdě dřít, aby byl tam, kde je. Bez genetických vloh by ale jen těžko plnil koncertní sály a obohacoval naše životy krásným hlasem a hudbou. Kdo ví, možná má v DNA ukryté vlohy i proto stát se slavným malířem.
W. A. Mozart – hudba zůstala, geny se ztratily
Wolfgang Amadeus Mozart měl hudbu v genech. Jeho otec byl úspěšný hudebník a lásku k hudbě v Mozartovi rozvíjel od útlého dětství. Především ho ale vedl k tvrdému tréninku a neustálému zdokonalování se. Kombinace vhodných genů, píle a dřiny tak dala vzniknout úžasnému koktejlu hudebního nadání, díky kterému se dnes můžeme těšit z hudby jednoho z nejvýznamnějších skladatelů všech dob.
Kdyby METTINUM® existovalo v době Mozarta, měli bychom dnes možnost číst si v jeho DNA o hudebním talentu jako v knize. Lidstvo je však o tyto poznatky navždy ochuzeno.
Sice nežijeme v druhé polovině 18. století, abychom se těšili z živého vystoupení geniálního Mozarta, zato máme možnost díky novým technologiím jako první generace uchovat to nejvzácnější, co nás na tomto světě provází. Neopakovatelnou DNA informaci, v které je ukryto tolik, že si to lze jen těžko představit.